Až do konce 19. století byly pigmenty oxidu železa odvozeny výhradně z přírodních materiálů s malou úpravou kromě fyzického čištění. V některých případech bylo použito i pražení nebo kalcinace. Počátkem dvacátého století však byly vyvinuty chemické metody pro syntetickou výrobu komerčních oxidů železa. Syntetická výroba poskytla zlepšenou jednotnost a také vlastnosti, které nejsou dostupné u přírodních oxidů, a v důsledku toho syntetické materiály v mnoha aplikacích nahradily přírodní materiály. Dnes průmysl pigmentů na bázi oxidů železa vyrábí směs syntetických oxidů připravených podle různých specifikací, stejně jako řadu specifických přírodních oxidů, které jsou stále žádoucí kvůli nižší ceně nebo jedinečnosti barvy.
Průmysl výroby oxidu železa je vyspělý, s produkty, které jsou přizpůsobeny konečnému použití na základě chemických a fyzikálních vlastností, z nichž nejvýznamnější jsou stabilita a netoxicita. Oxidy železa jsou jednou z nejdůležitějších skupin barevných anorganických pigmentů kvůli jejich nízké ceně a dostupnosti. Syntetické pigmenty, které jsou často vyráběny z odpadu nebo jako vedlejší produkt jiných průmyslových odvětví, se staly nejdůležitější složkou průmyslu oxidů železa.





